Harry, Hermiona a Ron si našli prázdné kupé, a vlak se rozjel ke škole. Harry tiše zíral do prázdna.
Po několika minutách promluvil.
"Colin je mrtvý."
Ron a Hermiona zalapali po dechu a zírali na Harryho. Byli překvapeni, a to nejen tím co řekl, ale i tónem jeho hlasu.
"Co?" zašeptal Ron po chvíli.
"Je mrtvý," řekl Harry krátce.
Ron a Hermiona jen zírali s otevřenou pusou na Harryho, na sebe, zase na Harryho, pak mezi nimi opět zavlídlo ticho. Seděli v šoku, těch několik minut, které jim zbývaly do cíle jejich cesty.
Když pak vešli do Velké síně, Ron a Hermiona zalapali znovu po dechu. Jen Harry nijak nereagoval.
Namísto obvyklých kolejních barev a zdobení, byly všude černé vlajky, stejné, jako když zemřel Cedric.
Všichni tři seděli mlčky u nebelvírského stolu. Harry jen zíral tupě před sebe.
Ron a Hermiona zkoumali pohledem osazenstvo nebelvírského stolu, nedaleko od nich seděl Dennis Creevy, byl strašně bledý a zíral do prázdna, stejně jako to dělal Harry.
Moudrý klobouk zařadil první ročník, a pak Brumbál povstal.
"Na začátku dalšího roku," řekl.
"Jak jste si možná všimli, máme změnu letos změnu dekorace. Je to kvůli strašlivé události, která se udála jen před týdnem.
Jsem mi hluboce, nesmírně líto vám oznámit, že Colin Creevy již není mezi námi. Bohužel se stal obětí Lorda Voldemorta."
Všichni kromě Harryho ve Velké síni zalapali po dechu.
Harry se nereagoval vůbec.
Brumbál pokračoval ve svém projevu, a všichni připíjeli na Colina Creevyho.
Lidé nebyli tak smutný jako když Cedric zemřel, ale když viděli, že Voldemort dál bezcitně zabíjí ...
"Hostina může začít," řekl Brumbál konečně.
Nikdo nejedl tak jak byli zvyklí, snad s výjimkou zmijozelských, kteří se cpali jak zjednaní a hlasitě u toho povykovali.
Harry nejedl vůbec nic, jen nadále zíral do prázdna. Ron a Hermiona si vyměnili nervózní pohledy.
Po hostině, když Harry a Ron odcházeli do nebelvírské věže (Hermiona odešla dříve, protože byla prefekt a měla odvést prváky), profesorka McGonagallová přistoupila k Harrymu.
"Pane Pottere, profesor Brumbál chce s vámi mluvit."
Harry měl pocit, jako by mu led vklouzl do žaludku. Šel mlčky za ní, a Ron šel nahoru do nebelvírské věže sám.
"Dobrý den, pane Pottere," řekl Brumbál s úsměvem lehce.
"Nechám ho tu, pane řediteli," řekla profesorka McGonagallová a odešla.
"No tak, Harry," řekl profesor Brumbál.
Ten se však naproti němu v křesle nervozně zavrtěl.
"Harry," začal Brumbál.
Harry zalapal po dechu.
"Colin byl zavražděn v jedné z těch nocí kdy jsi nepil bezesný spánek. To mě vede k přesvědčení, že ... jsi viděl jak se to stalo." Povzdechl si.
Harry se podíval na svoje ruce složené v klíně, pak na Brumbála. Polkl, a přikývl. Brumbál si znovu povzdechl.
"Je mi líto, že jsi se stal svědkem nedobrovolně. Myslím však, že ... Colinova smrt je pro tebe obzvláště těžká." Harry neodpověděl.
Brumbál si znovu povzdechl.
"Chtěl bych tě požádat, abys mi to teď řekl."
Harry se díval s hrůzou na Brumbála.
"Nemůžu," řekl smutně. Brumbál se na něj smutně koukal.
"Jsi si jistý?" zeptal se tiše po chvíli.
Harry polkl, zavřel oči a kývl. Brumbál se zhluboka nadechl.
"Je mi to líto, Harry. Prosím, přijď ke mně, kdykoliv, pokud někdy změníš názor."
Daroval Harrymu jeden z jeho pátravých pohledů.
Harry se trochu zavrtěl.
"Můžeš jít, Harry," řekl Brumbál laskavě. Harry vstal a kývl.
"Děkuji vám, pane profesore," řekl tiše a odešel.
"Ten hoch mi něco tají...." zamyslel se Brumbál a unaveně si podepřel bradu.