7.Kapitola - Popletalova demence

Tak jsem opět zde, s další várkou k našemu příběhu....trvalo mi to já vím! všem se omlouvám a přeji příjemnou ábavu! Reya

Zatímco se Harry dostával opět do života, celý svět za tu dobu stačily oblétnout zprávy o jeho smrti.

Ministr se postaral o scénář celé báchorky, vymyšlené proto aby se Potterovo tvrzení, coby ducha dalo dokonale vyvrátit, a proto zněl článek v Denním věštci takto:

Chlapec který přežil, je mrtev!

Všichni moc dobře víme, že se letos konal Turnaj tří kouzelníků v Bradavicích. Ve sletu událostí se při třetím a posledním úkolu stalo ohromné neštěstí. Pan Potter a pan Diggory, se ocitli jako poslední šampioni před pohárem vítězství, domníváme se že oboum chlapcům zapracovaly nervy a začali se o pohár prát. Jenomže těla obou chlapců byla nalezena bez známek života, po zásahu smrtící kletbou která se nepromíjí. Nemáme moc detailních informací, ale náš očitý svědek který viděl těla, student Bradavické školy Draco Malfoy vypověděl:

"Viděl jsem na vlastní oči jeho mrtvolu, a Diggoryho taky samozřejmně. Myslím si, že na celém incidentu nese vinu Potter. Nechápu jak k tomu mohlo dojít! Nebyl náhodou Potter z Nebelvíru?"

Sám ředitel se prozatím nevyjádřil. Ministr Popletal však dodává:

"Byly zde jisté, řekněme machinace a klamné informace, domnívám se že pan ředitel Brumbál pouze zhroutil a nesnaží se ututlat ztrátu svých dvou žáků, následky by byly trestu hodné. Je to obrovské neštěstí, a oboum chlapcům jsem již zaplatil pohřeb, upřímnou soustrast pozůstalým." ...

Všichni co četli Denního věštce a věděli že zde Popletal stvořil snůšku lží, byly neuvěřitelně vzteklí. Popletalova demence vidět věci pouze a jen ze svého úhlu, je mohla dostat všechny do slepé uličky odkud není návratu.

Nejenže na rovinu Harryho obvinili ze zavinění smrti jeho a Cedrica, ale ututlali i to že rakev Harryho Pottera je prázdná. Aniž by ministr řešil kam se Harryho tělo podělo, nechal obě rakve chlapců převést na bezpečné a chráněné místo až do jejich pohřbu.

Málokdo ale věděl, že je chrání protože rakev chlapce který přežil je prázdná, a naděje kouzelnického světa zmizela kdovíkam.

Albus Brumbál se snažil navenek moc nevystrkovat růžky, ale kul plány se znovu obnoveným Fénixovým řádem. Snažil se přijít na to kam se podělo Harryho tělo, ale pátrání bylo k ničemu, jelikož magický podpis mrtvola nezanechá, a navíc Harryho hůlka zůstala v rakvi.

Sirius seděl ve svém pokoji více než 2dny, nevycházel, s nikým nemluvil, nejedl a ani nespal. Chtěl Harrymu obětovat zbytek svého života, ale teď když byl Harry nenávratně pryč, neměl pro co žít.

To samé Hermiona a Ron, sice našli konečně jeden druhého, ale vzpomínka na kamaráda byla stále čerstvá.

Když konečně nadešel první den prázdnin, a s ním i pohřeb obou chlapců, událo se něco co nikdo neočekával.

Zástup truchlících se rozestoupil aby uvolnil průchod ministru kouzel, který si to rázoval ke stupínku, aby pronesl smuteční řeč.

Cestu mu však zatarisili dva muži v kápích a stříbrnými maskami. Další muži je obklopili ze všech stran, ignorujíce zděšené výkřiky přítomných i samotného Popletala, a zbrojících bystrozorů vedle něj.

Ticho nastalo když se opodál s hlasitým PRÁSK objevil Brumbál a několik členů řádu.

"Ale, ale, sám velký Brumbál osobně!" zvolal posměšně nejblíže stojící smrtijed, a pak vysekl výsměšnou poklonu a zmizel. Hned na to se však téměř ihned objevil, tentokrát už ale nebyl sám...

---

Harry seděl v salonku a vychutnával si cigaretu, kterou držel v pravé ruce, dnes měl jít s Mefistofelem na něčí pohřeb. Nebyl si jistý, jestli se mu někam chce, neměl žaludek ani náladu na to, koukat se na truchlící.

M. mu říkal že ho Viktor vyzvedne, a tak čekajíc seděl a přemýšlel. 

Dnes v noci, se mu zdál sen o rudovlasé ženě. Mluvila na něj, stále jen mluvila. Jejím alovům nerozuměl, a tak to přisuzoval svému nedávnému zranění a fantazii.

Harry amyšleně protáčel cigaretu mezi prsty, možná by si měl najít dívku a začít vyhledávat společnost, nebo...

"Mladý pane?"

Harry pootočil hlavou a zabodl pohled do Viktora, který držel vycházkovou hůl a plášť, sám byl již oblečen.

"Jistě, půjdeme." zabručel Harry a hodil nedopalek do krbu, kde se ztratil ve změti nenasytných plamenů.

Na okamžik se zarazil, myslí mu totiž proběhla myšlenka na vousatého muže s veselýma očima, a najednou mu bylo ohromně smutno. Zatřásl hlavou aby ji zapudil.

Vzal si od Viktora plášť a vycházkovou hůl a společně vyšli před sídlo kde už čekal černý kočár tažený černými hřebci. Harry se usadil dovnitř a jen namátkou vyhlédl z okna, aby se ujistil zda je sídlo zabezpečené, a pro jistotu švihl dvakrát hůlkou kterou mu dal M., aby aktivoval ochranu proti mudlům. Za tohle byl Mefistofelovi vděčný.

Viktor se chopil biče a prásknul jím. Hřebci zahrabali kopytama a vypustili z nozder páru, oči se jim rozzářily krvavou červení, a vduch byl najednou prosicený sírou.

Po zařehtání, které bylo slyšet jakoby zdálky, sebou kočár trhl a uháněl divokou rychlostí vpřed.