8.Kapitola - Přesné načasování

Opět jsem zde s další várkou...

Brumbál a jeho společníci zůstali zírat na dva muže kteří se oběvili spolu se smrtijedem. Samozřejmě nejen oni, ale i Popletal a zde přítomní zírali, snad v tom šoku si ani nikdo neuvědomil že  přímo před nimi stojí osoba, na kterou by měli (nejen) ze strachu ale i z pudusebezáchovy mířit hůlkou.

"Tome, tak je to pravda!" pronesl klidně Brumbál, ale ve svém nitru rozhodně tak klidný nebyl.

"Páni, chtěl bych mít fotku, jak všichni blbě zíráte." protáhl znuděně aristokraticky vypadající muž stojící vedle Voldemorta, a ležérně se opřel o hůl. "Zkrať to příteli, vrchol dnešního programu, je na cestě sem." pronesl pak, a pobaveně plácl Voldemorta po rameni.

"Ano, vážení, já lord Voldemort, pán všeho zla jsem se vrátil. Dobře pro vás, společně vybudujeme svět beze špetky mudlovské krve! Přidejte se ke mě, a neprohloupíte." pokýval pán zla hlavou a roztáhl ruce v ošekáváném  gestu.

Nad shromážděním truchlících proletělo hejno havranů, a narušilo tak chvilkové ticho které zde nastalo.

"Nikdo?" zavrčel nebezpečně pán zla, až se i samotný Popletal zachvěl strachem. "Jaké...sklamání...tolik zmařených životů..." zasyčel.

"Nikdo z nás ti nebude sloužit Tome, to si zapamatuj!" řekl Brumbál, a členové fénixova řádu přikývli jako jeden muž.

Pán zla se rozesmál.

"Hrdinové, Brumbále? Hle tam jeden leží!" řekl Voldemort posměšně, a ukázal na rakev s iniciály H.J.P.

"Bojoval za dobro a lásku, kterou ty nikdy nepoznáš!" odporoval mu dál Brumbál.

"Ó přesvědč nás nehodné starče!" ozval se opět aristokrat a stoupl si před Brumbála s nataženou rukou. "Mefistofeles jméno mé, rád Vás poznávám Albusi!" Brumbálovy ruky se však nedočkal, vysekl mu mírnou poklonu, a o krok ustoupil. "Neslušnost!" zavrčel a odplivl si, 

"Cítím z Vás černou magii pekelný pane, pěkné přátelé máš Tome! Harry bojoval za své pravé přátele, byl to ještě chlapec!"

"Hou hou! Já nejsem ničí přítel!" bránil se hned M.

"Harry Potter!" vybuchnul vzteky pán zla. "Ani po tom co mě prosil na kolenou, abych ho zabil mi to prokleté jméno nedá spát! Řekni Brumbále..." řekl rozzuřeně Voldemort a se rozevlátým pláštěm se hnal k Potterově rakvi, kde ji kouzlem otevřel. "Kdepak je Váš mrtvý budižkničemu  teď?!"

Zatímco Voldemortovy oči provrtávaly ty Brumbálovy, se zdálky ozvalo zařehtání, a z černé mlhy vyjel černý kočár tažený pekelnými hřebci.

"Přesné načasování." pochvaloval si M. a v ruce mu na okamžik zablýskaly zlaté kapesní hodinky, pak se nahnul k Voldemortovi a řekl. "Přítel Azeroth si propůjčil tělo jedinečného chlapce, jistě tě to pobaví příteli." a s tím otevřel dveře kočáru.

Vysoký pohledný chlapec se zelenýma očima a dlouhými vlasy, se vyhoupl s elegancí z kočáru, a dlouhými kroky si to rázoval k Mefistofelovi a Voldemortovi. Na sobě měl drahý hábit který mu padl na míru a při chůzi si  pohupoval vycházkovou holí jako M. který kráčel za ním, se samolibým úsklebkem ve tváři.

"Zdravím vás pane, lord Potter."