9.Kapitola - Kdo s koho

Jsem opět zde,  :D uznávám že je to dlouho...vlastně víc než jen dlouho....polepším se!  dobrou zábavu...vaše Reya :-)

Shromáždění sesnulých se ponořilo do ponurého ticha.

Chlapec kterého se právě chystali pohřbívat se před nimi právě objevil živý, a nejen to...

"Lord Potter," protáhl Harry a otráveně sklonil hlavu v pozdravu.

Voldemortovo obočí vyletělo vzhůru, pokud tedy pán zla nějaké měl, a jeho tvář lehce zrudla. Nedalo se říct že to byl hezký pohled, dokonce i Harry se jeho výrazu zamračil.

Když se ale pán zla z plna hrdla rozesmál, nechápavě se otočil na Mefistofela.

"Myslel jsem že jsme na pohřbu..."

"Ale jistěže! Na tvém Pottere!" smál se Voldemort dál, když však viděl chlapcův náhle bílý obličej a Mefistofelovo divoké gestikulování za Harryho zády, jeho tvář se zakabonila.

"Ty si mi lhal?" zařval Harry na Mefistofela, a z očí mu sršely blesky.

"Máme dohodu hochu, nezapomínej!" vrátil mu stejnou mincí M. "Prodal jsi mi svou duši! A já své závazky neruším! A nehádej se se mnou jinak poneseš následky!"

"Kašlu ti na následky," skřípal Harry zubama, pak ukázal prstem na Voldemorta, "jaktože mě tenhle, zná? Jak na mym pohřbu? Co je to za blbý fory?"

"Azerothe! Jak si to představuješ?!" zavrčel M.

Harry strnul v půli pohybu, jeho zářivé zelené oči potemněly a ruce se sevřely v pěst.

"Co máte na mysli, můj pane?" zeptal se Harry mnohonásobně hlubším, jakoby cizím hlasem.

"Víš moc dobře co myslím! Neřekl jsem ti jasně, že máš toho chlapce ovládat?!" 

"Má silnou vůli můj pane. Vzpírá se..."

"Opusť jeho tělo. Hned!"

"Ale...." 

"Řekl jsem HNED!" zařval M. Harrymu do tváře.

Harry protáhl obličej, pak si povzdechl a pak se bezvládně zhroutil k zemi. Z jeho těla vyplul temný stín který se zformoval v muže, který vzdorovitě zíral na Mefistofela.

"ZMIZ MI Z OČÍ!"

Azeroth se rozplynul, a Mefistofeles zazíral na chlapce u svých nohou, měl vztek, hrozný vztek. A mohl za to ten kluk. Prý silná vůle, M. si musel odfrknout, však on ho zlomí. Je přece pán pekel, Potter se mu podvolí ať už dobrovolně a nebo nedobrovolně.

Prodal mu duši, ale...ALE...M. se zamračil, možná by měl Pottera nechat na pospas červům, jak mělo být původně v plánu...možná by mu prospěl několikadenní pobyt v temné kobce s bolestí a při plném vědomí, ano to by moho vyjít....

M. pohnul hlavou ke kočáru.

"Viktore! Odvez ho sebou!"