Život ztroskopsance

Je půl osmé večer a vy se protahujete ve své kanceláři. Už dávno na vás čeká manželka s večeří, ale práce (tedy momentálně by se dalo říct: živení rodiny), prostě nepočká. Máte za sebou téměř non-stop tvrdé práce a máte hlad jako vlk ,ještě si s úlevou oddychujete že je zítra sobota a že práci kterou vám dál šéf, už máte dokonale zpracovanou.

Když se zvedáte od stolu abyste si zapnuli kabát, převrhnete hrnek se zbytkem kávy kterou jste ráno nedopili. Káva zázračnou rychlostí cestuje právě na váš těžce zpracovaný spis, na kterém jste ještě k tomu dělali celý den.

Když už máte kabát na sobě (také téměř celý od kávy) vypínáte se spokojeným broukáním počítač který také celý utrmácený spokojeně usíná, a vy vybíháte vesele z kanceláře.

Spokojeně usedáte do auta a startujete, když v tom vám zvoní mobil. Nabručeně se natahujete na zadní sedadlo pro mobil který vás obtěžuje tím neúprosným zvoněním.

Volá vám manželka kde jste...

Monotónně odpovídáte že už jedete.....

A manželka vám vzkazuje že máte jet pro synáčka k babičce, načež telefon pokládá.

Odhazujete mobil zpátky na zadní sedadlo vašeho automobilu a pokoušíte se znovu nastartovat.

Když konečně jedete ulicí kde bydlí babička, nemůžete najít volné místo, a tak zastavíte napůl na chodníku napůl ve vozovce. Vybíháte schody do šestého patra - přičemž se vám ozve noha kterou vám nedávno operovali. S námahou se dostanete přímo před dveře babiččinýho bytu.

Zvoníte......znovu.....a ještě jednou - a tu se najednou dveře otevřou a už vám stará paní strká do náruče spícího chlapečka a aby toho nebylo málo : přidává vám k tomu krabičku s bůhvíčím, a mizí za dveřmi.

Řeknete: dobrou noc , a odcházíte.

Pomalu sbíháte schody se svým synem v náručí. Už jste téměř u svého auta, když tu zpoza rohu vyjíždí policejní auto. Pomalu ukládáte syna do autosedačky, a už k vám míří policista svírající křečovitě zápisník.

,,Váš automobil?"ptá se, a s pobaveným výrazem ukazuje na vaše auto.

Přikyvujete (a vduchu si říkáte: ,,Ten vůl snad nikdy neviděl starou škodovku nebo co?"), načež se na policistu usmějete a furiantsky se opřete o auto jako by to bylo luxusní fáro za 3 melouny.

,,Fajn....takže; váš občanský průkaz a řidičský průkaz...."breptá dál policista a čmárá cosi do toho nesmyslného papírku; kterému se říká pokuta.

,,Co?!Vy mi tady dáváte pokutu?!! a za co člověče?!Prosim vás dejte mi pokoj mám za sebou hodně práce a vy mě tady ještě chcete oškubat o moji dnešní výplatu??!!"neubráníte se náporu frustrace a vrhnete se na ubohého policistu, který před vámi v úleku bere nohy na ramena a ujíždí ve svém Smart car alá Městská Policie.

,,Tak to bychom měli..."mručíte si pro sebe když kolem vás projíždí sběsilou rychlostí auto které má na obou bocích napsáno: POMÁHAT A CHRÁNIT

Sedáte si za volant a jedte konečně domů.