Smrt Ginny Weasleyové
29. červenec 2009 | 16.04 |
Pět měsíců. Pět dlouhých měsíců plných strádání, bolesti, ztrát a nekonečného hledání. Těch pět měsíců, které uběhly od doby po svatbě Billa a Fleur, po chycení Ginny při smrtijedství, po jejím útěku. Tolik se toho stalo a on teď skončí vládu strachu a smrti. Zničí Voldemorda.
Pamatuje si na pohled, který se mu naskytl před třemi měsíci, kdy bojoval v otevřeném boji proti smrtijedům. Pohled na oči, které se naposledy zapálily nenávistí k zrůdám, které si říkaly smrtijedi, k zrůdám, které mu vzaly sestru. Pohled na oči, ve kterých vyhasl všechen život. Pohled na umírajícího Rona. Jeho tvář, pořád stažená obavami, strachem, ale i nenávistí se po nekonečně dlouhé době povolila. Jeho ústa věčně pevně stažená k sobě povolila a vytvořila na jeho obličeji lehký úsměv. Když se na tělo, které tak dobře znal, podíval a uviděl ho jen bezvládně ležet, nahrnuly se mu do očí slzy, ale ani jediná neukápla.
Pamatuje si na pohled, který se mu naskytl chvilku poté, co umřel Ron. Když se Hermiona otočila a uviděla jak Ron padá k zemi. Jak se k němu sehnula se slzami v očích, protože věřila, že mu může pomoct. Pamatuje si i pohled, když zjistila, že mu už nepomůže a po její tváři stekla první slza. Jak se otočila a v jejích očích se mísil zármutek, děs ale i neuvěřitelná zloba. Zloba, která byla směřována na někoho za ním, to už ale na Hermionu dopadl zelený paprsek a ona padala k zemi. Po tváři jí stekla druhá slza, její oči, plné lásky a živých jiskřiček pohasly a s nimi i plápolající svíčka života Hermiony. Když se jí zelený paprsek dotkl byla v jejím pohledu vidět bolest. Ale ta bolest nebyla způsobena kletbou, byla to bolest ze zrady. Ze zrady kamarádky. O chvilku později už se její ruka, ve které třímala hůlku, volně spustila podél těla a ona padala k zemi. Dopadla těsně vedle těla chlapce, kterého milovala. I na její tváři se objevil úsměv, jakoby oba věděli že se "tam" potkají.
Pamatuje si bolest, kterou mu způsobil pohled na člověka, který mu právě před očima zabil dva nejlepší přátele. Na jeho bývalou přítelkyni Ginny. Dívku, kterou miloval pro její upřímnost, křehkost a zrzavé vlasy. Toto už ale nebyla Ginny Weasleyová, tohle už byla smrtijedka. Smrtijedka s černými vlasy, bílou pletí a maskou na obličeji. Když ji spatřil, jak tam stojí s hůlkou stále ještě napřaženou na místo, kde ještě před chvílí klečela Hermiona, a v obličeji měla úplně ledový, tvrdý a neproniknutelný výraz, vytekla mu z oka slza.
Byla to jediná slza, kterou byl ochoten vyronit za Ginny. Tehdy ji pouze omráčil a nechal ji tam. Nechal ji tam a odešel. Odešel od boje, ve kterém zemřela část jeho života.
Pamatuje si bolest, kterou mu způsobilo vědomí, že tomu nezabránil. Že byl příliš slabý na to, aby Ginny zabil. Kdyby ji zabil, mohla pořád žít Fleur, nemusela zemřít těsně poté, co se s Billem vrátila ze svatební cesty. Nemusel by ji vidět, jak leží na zemi a v ruce ještě pořád třímá svoji svatební kytici, nemusel by ji vidět, jak s očima otevřenýma hledí na strop a není v ní už ani kapička života. Nemusel by vidět, jak se Bill utápí v žalu nad svou novomanželkou.
Pamatuje si na pohled ve tváři Arthura Weasleyho, který ho bránil do posledního dechu. Když spolu před dvěma měsíci našli předposlední viteál a museli se bránit útoku smrtijedů, kteří na nějaký signál přišli. Když už se schylovalo k nejhoršímu jeden ze smrtijedů na Harryho namířil hůlkou a seslal na něho Avadu, do paprsku však skočil Arthur a Harry znovu viděl ten okamžik, kdy ze země odchází další nevinná duše. Viteál zničil a zbýval mu už poslední. Na ten stačil sám, protože medailonek samotného Salazara měl u sebe Mung.
"Teď to ukončím" řekl Harry pevným hlasem a s hlasitým PRÁSK se přemístil přímo před Temné sídlo. Podíval se na rozlehlý hrad, usmál se a vydal se směrem k němu. Podíval se na velká vrata a zneškodnil je jednoduchým "Bombardo". Dveře se rozletěly na několik kousíčků a Harry tím na sebe přitáhl pozornost dvou smrtijedů, kteří hlídali u brány. Ty zneškodnil kouzlem Sektusempra. Dva strážní smrtijedi se okamžitě rozpadli na tři kusy a všechno kolem postříkala krev. Harrymu se už to kouzlo nezdálo tak strašné, jako když ho použil poprvé na Draca. Od té doby si zvykl vídat krev a nedělalo mu už žádné větší problémy se jí jakkoliv dotknout. Teď šlo jen o pomstu, není čas na takové banálnosti jako je krev. Vydal se dál do středu hradu. Cestou potkal jen další tři smrtijedy, které poslal k zemi Avadou a dál se o ně nestaral, pokračoval dál.
Dorazil na konec chodby. Po obou stranách byly dveře. Tak, v některých to teda bude, pomyslel si a vešel do prvních zprava. Jen co je otevřel, znovu se ho zmocnil smutek. Uviděl tam Ginny, jak si čistí hůlku a zároveň si zálibně prohlíží svoje znamení zla. Zavřel a zapečetil za sebou dveře, celou místnost také odzvučil. Ginny teď zemře, a nebude to hezké. Pomyslel si, když kouzlil. Potom už se jen postavil přímo naproti ní a sledoval ji, sledoval dívku, kterou miloval.
"Ginny, zabila jsi moc lidí, odtud už neodejdeš." řekl ztěžka a měl na krajíčku. Ginny vzhlédla od své činnosti a teprve teď si ho všimla. Okamžitě se však postavila a dívala se Harrymu zpříma do očí.
"Jen poslední otázka. Jak jsi mohla zabít svoje příbuzné, jak jsi mohla zabít své přátele a tvářit se u toho jakoby nic?" zeptal se Harry nevěřícným hlasem. Ginny se na něj podívala a v očích se jí na okamžik mihl cit, láska a snad poprvé za půl roku na něj pořádně promluvila. "Proč? Ptáš se proč? Milovala jsem tě, a ty jsi mě jen tak odkopl. Trápila jsem se a chtěla jsem se pomstít. Skvělou příležitost mi dal Pán zla. Přidala jsem se tedy k němu. Co jsem si asi tak mohla myslet, když se ukážeš ve škole a začneš chodit s nějakou zmijozelkou? U Pána jsem si vyžádala zavraždění Rona, Hermiony, otce, Fleur... Jen to tvoje mi nepřenechal. Ale i tak to byla dostatečná náhrada za tebe. Změnila jsem se kvůli tobě." řekla s posměšným výrazem ve tváři. V Harrym něco vybuchlo, něco, co čekalo už odmala na vypuštění. Byla to mocná energie. Harry ji cítil, a proto těsně předtím, než se vyvalila ven, stačil ještě říct. "Já taky Ginny, já taky." A hned jak to dořekl se z něj vyhrnulo zelené světlo. Ginny zůstala zaraženě stát, ale pár vteřin nato se svalila k zemi. Zemřela. Harrymu začaly z očí vytékat slzy. Tahle jeho slabost, soucit, taková pitomost a on jí má tolik. Proč? Z rozjímání o svých slabostech ho však vytrhl děsivý výkřik, který byl následován asi sedmi dalšími výkřiky. Výkřiky následovaly zvuky dopadajících těl na podlahu. Nejhlasitější výkřik zazněl až nakonec. Patřil Voldemordovi, jeho tělo nebylo skoro slyšet, když dopadalo na zem. Harry s pocitem uspokojení a dobře vykonané práce vyšel před hrad a přemístil se pryč. Nechal na zemi ležet svoji lásku. Objevil se v temné místnosti, kde byla pouze McGonagalová
"Splněno" řekl chladně a po tvářích mu stékaly další slzy.
Anketa
Komentáře
| RE: Smrt Ginny Weasleyové | karnisso | 21. 01. 2016 - 21:41 |