3.Kapitola
Harry sledoval čas na budíku. 12:00 přesně půlnoc.Měl narozeniny.
Harry zhluboka zývnul a snažil se zůstat vzhůru. Naklonil se z okna, div nevypadl, a vdechl dosyta svěží letní vzduch.
Pozorně poslouchal, věděl, že Dursleyovi spali. Nechal otevřené okno, v případě, že by se Hedvika vrátila, nebo mu někdo poslal mu dárek k narozeninám (jako tomu bylo mají tendenci - i v noci), a po špičkách vylezl ze svého pokoje.
Harry zívl a znovu se plížil po schodech dolů, držel sklenici, kterou schoval ve svém pokoji v posledních několik týdnech.
Zastavil se, naslouchal, nebylo nic slyšet. Tiše se vplížil do kuchyně a naplnil sklenici ledem. Vzal kostku ledu a třel ho na zadní straně svého krku, posílal si mráz po zádech.
´To by mě mělo udržet vzhůru. Pokud to pořád budu dělat celou noc.´ Říkal si v duchu, jak se plížil po schodech nahoru.
Když otevřel dveře do svého pokoje, strnul, byly tam sovy s balíčky. Papušík začal pronikavě houkat když postřehl Harryho.
Strýc Vernon ve vedlejší místnosti zanadával.
Harry rychle chytil malou sovu, doručil mu balíček a kartu, Harry ho vyhodila z okna. Dursleyovi by se mohli probudit.
Errol seděla nad pitnou vodou v Hedvičině kleci..
Harry si pak všiml pár dárků ležící na posteli. Potlačil zívnutí, a začal je otvírat.
První věc, kterou otevřel byl balíček a karta od Rona.
Ozdobně napsáno * Všechno nejlepší k narozeninám Harry * v úhledné rukopise, Harry uznal jako písmo paní Weasleyové, měnilo barvy, stejně jako banner který jeho přátelé dělali během jeho vůbec prvního famfrpálového zápasu.
Harry,
Všechno nejlepší k narozeninám!
Máma udělala přání za mě protože nemůžeme kouzlit o prázdninách, líbí se ti to?
Doufám, že si svoje dárky užiješ. Nejez ty koláčky mimochodem, jsem si jistý, že Fred a George s nimi něco udělali.
Ale myslím, že ti poslali několik tzv. Popletalovy zmatky, jejich nový výrobek, a je v to v pohodě - ale nejez je.
A ode mě je ta koule, je to takový malý detektor nebezpečí.
Kouř uvnitř se změní na žlutou, když ti hrozí nebezpečí, snad ti přijde vhod.
Percy tvrdí, že je to jen levný trik, protože kouř sežloutl, když byl v jeho blízkosti.
Uvidíme, co se s ním stane až ti přijde.
Mimochodem, užívej si!
Ron
Harry zvedl balíček a rozbalil ho. Uvnitř krabice bylo snad půl tuctu čokoládových košíčků, domácí od paní Weasleyové, a od Rona, samožřejmě malá skleněná koule s vířícím šedý kouře uvnitř. Naštěstí zůstal šedý.
Otevřel další balíček.
Milý Harry,
Všechno nejlepší k narozeninám! Doufám, že jsi v pořádku.
Naštěstí, se tu Hedvika objevila, takže jsem mohla po ní poslat svůj dárek.
Doufám, že se ti bude líbit.
s pozdravem,
Hermiona
´Hmm, to byl nezvykle krátký dopis.´
Harry rozbalil balíček a našel těžkou tlustou knihu. Harry přejel prsty po titulu. "100+1 Užitečných každodenních kouzel"
Nepřišlo nic od Hagrida. Harry sesmutněl, pak se opět zaměřil na knihu.
Listoval v ní. Po několika minutách ale přestal, protože si vzpomněl, že nesmí dělat kouzla přes prázdniny.
Harry si vzal ještě trochu ledu a přejížděl jím po čele. Dál přes šíji, zápěstí, na přední straně krku, všude, kde by ho zima opravdu rychle probrala.
Cokoliv, aby byl vzhůru.
Škubl sebou, když se chladivý led dotkl opět hořícího čela..
---
Udělal dva hrnky káfe. První, pil a tiše přenesl nějaký zbytek do jeho pokoje, druhý hrnek udělal pro strýce Vernona jak to dělal od chvíle, kdy začal pít kafe po ránu. Strýci Vernonovi to nevadilo.
---
Vernon přišel dolů a posadil se.
´Potter mi už zase udělal kafe, alespoň něco se ten kluk naučil...´ dumal, a po očku sledoval brýlatého mladíka sedícího u stolu. Mohl ho tenkrát poslat do sirotčince.
´Nevypadá dobře poslední dobou. Bledý, hubený malý spratek. A taky vypadá unaveně, no, je to jeho chyba, jestli nespí dost. Bůh ví, Petunie a já máme teď víc než dost času na sebe. Klidí se nám z cesty, a tak to má být.
Dlouho nekřičel ze spaní, možná je to proto, že nespal ... hmm ... to by možná vysvětlovalo že vypadá tak unaveně. Koneckonců je to jeho problém, vždycky to byl k budižkničemu.´
"Ach," povzdychla si Petunie. Zaujaly ji zprávy v televizi. Celá rodina byla vyvražděna, kdesi na severu. Neměli žádné podezřelé, dokonce ani příčinu smrti nezjistili .Dělo se to, tu a tam, skoro měsíc.
Vernon zavrtěl hlavou a zamumlal něco o nekompetentnosti. Tohle bylo prostě divné, a on nechtěl myslet na nic podivného.
Po snídani Harry okamžitě vstal a šel do svého pokoje a polkl zbytek kávy. Byl tak unavený.
O několik minut později ho už volala teta Petunie se seznamem domácích práci snad na celé odpoledne, bez protestu si jej vzal.
Vše dělal tak jak by měl. Asi si teta myslela že nedělal dost. Už si ani nestěžoval.
Ale stejně uklízení Dudleyho pokoje, bylo tzv.o hubu. Byl jediný, aby byl obeznámen s tím, že Dudley nesmí být rušen z jeho televizních a video her, a Harrymu se tam samozřejmně nechtělo.
Už se nemohl dočkat, až bude zpátky v Bradavicích, kde nebude muset uklízet.
Když dokončil svou práci, vrátil se nahoru do své ložnice. Byl vyčerpaný.
Nakonec se rozhodl, že raději nebude riskovat a nebude spát v noci . Lepší bude spát přes den, kdy jsou Voldemort a smrtijedi neaktivní ...
Harry si vzal čisté ponožky, stočil je a dal si je do úst tak, aby nemohl křičet, a usnul neklidným spánkem.
Harry cítil, jak se jeho notkly země, jeho zraněná noha povolila a on přepadl dopředu, jeho ruka tak konečně pustila pohár Tří kouzelníků. Zvedl hlavu.
"Kde to jsme?"
Cedric zavrtěl hlavou. Vstal, vytáhl Harryho na nohy, a rozhlédl se.
Stáli na temném a zarostlém hřbitově, černý stín malého kostela byl viditelný za velkým tisem napravo.
A nalevo, se od nich tyčil kopec, a starý osamělý zchátralý dům.
Cedric se podíval na pohár a pak na Harryho.
"Je to přenášedlo!"
Harry se díval se rozhlížel. To bylo děsivé. "Má tohle být součást úkolu?"
"Já nevím," řekl Cedric, byl nervózní.
Oba vytáhly hůlky. Harry se stále díval kolem sebe. Měl opět ten podivný pocit, že jsou sledováni.
"Někdo sem jde," řekl náhle.
Dívali se na přibližující se postavu, přesněji řečeno muže. Ze způsobu jak držel paže, mohl říct že to co nesl vypadalo jako dítě ... nebo to byl jen uzlíček šatů?
Harry se podíval úkosem na Cedrica. Oba se otočil a sledovali blížící se postavu.
Ta zastavila u mohutného mramorového náhrobku, jen šest stop od nich.
A pak bez varování, Harryho jizva vybuchla bolestí. Podlomila se mu kolena, byl na zemi a bolestí nemohl ani vidět, měl pocit že mu snad praskne hlava.
Z dálky uslyšel vysoký, chladný hlas "Zabij zbytečného!"
´Ne znovu ne ...´
Ozval se svištivý zvuk a druhý hlas, proťal prudce noc: "Avada Kedarva!"
Harry se probudil s úlekem. Vytáhl si ponožky z úst, ztěžka dýchal.
Podíval se na hodiny. Spal jen dvě a půl hodiny. Harry se posadil a zavrtěl frustrovaně hlavou, stále byl vyčerpaný.
Podíval se z okna své ložnice a uviděl děti které si hráli dole na ulici, smáli se. Žádné starosti, žádné starosti, žádné noční můry, žádný Voldemort ...
Harry si povzdechl se rozhlédl po svém pokoji. Spousta starých rozbitých věcí, lampy, rádiobudík, stůl, police na knihy, zaprášený kufr ...
Harry otevřel kufr. Jeho knihy, hůlka, peníze, šaty, neviditelný plášť, smeták ...
Harry postranní kapsu. Kapesní nůž od Siriuse, dal mu ho v loni..
´Samozřejmě, nůž ... jak jsem mohl být tak hloupý ...´ nadával si.
Zvedl nůž, a otevřel ho. Díval se upřeně na jeho zářící čepel. Přejel palcem dolů po ostré hraně. Čepel byla ostrá a projela mu palcem..
"Au!" zaklel Harry, a to dost nahlas, aby ´poškodil´ někoho z Dursleyovy famílie, a strčil krvácející palec do pusy, se zavřenýma očima se nevědomky kýval mírně dopředu a dozadu.